Maestrál - Vítr dobrého počasí

Od června do září převládá na Jadranu severozápadní vítr nazývaný Maestrál. Tento vítr je způsobený denní termikou- nestejnoměrným ohřevem pevniny a moře.

Obvykle začíná foukat okolo desáté hodiny a dosahuje síly 3 -5 Bft. Při západu slunce opět ustává. Maestrál je považován za vítr dobrého počasí, protože udržuje bezmračnou, modrou oblohu a příjemnou teplotu. Chybí-li v následujícím dni, může to ohlašovat zhoršení počasí.

Jugo - Vítr špatného počasí

Jugo vane převážně z jihu až jihovýchodu. Počasí, které přináší na Jadran je jiné, protože je provázeno zataženou oblohou a často také přeháňkami. V zimě dosahuje jugo síly vichřice. Od června do září se Jugo vyskytuje jen vzácně.  Trvá 2-3 dny a dosahuje max. 7 Bft. Od října do května ale vane tento vítr podstatně častěji, trvá několik dní a se silou až do 9 Bft. Zvedne velké vlny, zvláště na severním Jadranu, kde vznikají nebezpečná místa. Jugu ale předcházejí zřetelné předzvěsti, takže je možné se na něj včas připravit.

Pozor při kotvení! Před koncem mění jugo často směr! Především na jižním Jadranu a na podzim se často stáčí na jihozápad, někdy na severozápad. Na severním Jadranu se dost často stáčí po krátkém zeslabení na severovýchod a změní se v Boru. K tomu dochází nejčastěji na jaře či podzim. Zpravidla tuto změnu směru větru ohlašuje blýskání na severovýchodě.

Bora -nebezpečný vítr.

Většinou při vysokém tlaku a za jasné oblohy, tedy doslova z modrého nebe, začnou padat poryvy bouřlivého větru od severovýchodu na hladinu. Výskyt bóry je způsoben hlavně Dinárskými horami, táhnoucími se rovnoběžně s východním pobřežím Jadranu a rozdíl tlaku vzduchu mezi vnitrozemím a Jadranem. Čím je rozdíl tlaků větší, tím nebezpečnější Bora bude.

Někdy fouká Bora jen v oblasti horských sedel, zatímco několik kilometrů na sever a na jih od těchto větrných dýz je bezvětří. S přibývající vzdáleností od pobřeží ztrácí bóra sílu. Kdo si myslí, že je za bóry na závětrné straně ostrovů v závětří, ten se mýlí! Čím vyšší ostrov, tím méně působí jako překážka. Naopak, dává tomuto větru novou sílu a z kopců můžou padat silné poryvy větru. Přesto jsou závětrné strany ostrovů při Boře pro jachty výhodnější, protože je zde méně rozbouřené moře.

Letní Bora trvá zpravidla 1-3 dny, někdy také jen několik hodin a většinou silou 6 až 7 Bft. V červenci a v srpnu je velká pravděpodobnost několikatýdenního období bez bóry. Slabá bóra v létě působí také pozitivně, protože přináší čerstvý vzduch, příjemné teploty, dobou viditelnost.

V zimě může Bora na severním a středním Jadranu trvat, s krátkými přestávkami, i mnoho týdnů. Velebitský kanál, východní pobřeží Rabu a Pagu patří k nejnebezpečnějším oblastem: poryvy větru jsou zde často o síle orkánu.

Anomálie na Jadranu

I za bezvětří mohou v noci, převážně po půlnoci, na západní straně vysokých hornatých břehů a ostrovů vznikat termicky podmíněné padající poryvové větry.

Bouřky

Četností a výskytem bouřek s hromy a blesky je Jadran v Evropě na předním místě. Bouřky provází obvykle poryvový vítr. Proto je nutné být při příchodu bouřky obzvláště opatrný. Vítr se začne zvedat, když se tmavá stěny mraků bouřkové fronty dostane nad loď a dosahuje síly 6 až 8 Bft. Tyto bouřky přicházejí většinou od západu a málokdy trvají déle, než jednu hodinu.

Předzvěst bouřky-vysoký kupovitý mrak podobný květáku. Když se tento mrak nabývá tvaru kovadliny, nebezpečí bouřky enormně narůstá. V noci, při silném oparu nebo při velké oblačnosti, upozorní včas na blížící se bouřku jen blesk a hřmění. Na vodě je hřmění slyšet už ze vzdálenosti 15 km a blesk je v noci vidět až na 80 km. Mrak, formující se v bezprostřední blízkosti, však za tmy nebo při špatné viditelnosti není vidět. V takovém případě může loď přepadnout poryvový vítr ještě před prvním zahřměním.

Kdo má na palubě barometr, může poznat blížící se bouřku často podle pohybu tlaku vzduchu.

Garbin (Lebič)

Bouřlivý vítr foukající od jihozápadu nebo západu. Vzniká v létě, trvá jednu až dvě hodiny a dosahuje téměř vždy síly 8 Bft, přichází téměř vždy současně s bouřkou.

Vodní smrště

Vodní smrště jsou maloplošné, krátkodobé a nebezpečné vzdušné víry nad mořem. Vznikají v bouřkových mracích a vypadají jako sloní chobot nebo hadice táhnoucí se z mraku až k vodní hladině. První známkou vodní smrště je většinou válcovité nebo trychtýřovité vydutí na spodní straně mraku, které se pomalu protahuje směrem dolů.

Na Středozemním moři dosahuje průměr víru na hladině až 100 m. Rotující masy vzduchu mohou dosahovat uvnitř a na kraji víru rychlosti přes 200 km/h. Na vnějším okraji smrště proudí vzduch směrem nahoru, může zvedat vodní pěnu až do výše 100m. Trvají 1- 15 minut. Včas zpozorované vodní smršti se dá vyhnout odplutím kolmo od směru jejího tahu. Vodní smrště postupují s mraky, rychlost jejich pohybu je cca 10 kn. V blízkosti pobřeží se vodní smrště často odchylují směrem k pevnině.